Fotografický deník
V rámci předmětu Metody kritického myšlení jsem si zkoušela vést fotografický deník. Jednalo se o zajímavou zkušenost, ale bylo pro mě velmi náročné udržovat pravidelnost a vymýšlet popisky k fotkám. Fotografický deník není můj šálek kávy, ale věřím, že se k určité formě deníku nebo blogu vrátím, abych měla možnost do budoucna reflektovat minulost.
27. března 2024. Další z míst, která mám moc ráda. Sem jsem se vrátila po dlouhé době, bude to asi rok, co jsem tu byla naposledy. Tahle pěšina s dřevěnými schody mi evokuje cestu vzhůru životem.
24. března 2024. A zase se loučíme. Hledím na přírodu z okénka auta a ve zpětném zrcátku a doufám, že se zase brzy vrátím...
23. března 2024. Jaro je tu, zahrada se znovu hlásí o pozornost. Je třeba hodit za hlavu starosti každodenního světa a věnovat veškeré síly přírodě, která se nám odmění tak, že nás zbaví stresu a psychického nátlaku.
22. března 2024. Nádherný výhled na řeku, stromy rostoucí kolem ní a zapadající slunce za nimi. Je krásné jen tak stát, dívat se a naslouchat zvukům přírody...
21. března 2024. Jaro v ulicích Prahy. Kéž by bylo více míst, kde se město prolíná se zelení, abychom mohli naplno užívat jara, na které jsme tak dlouho čekali
20. března 2024. Někdy je potřeba všechno zrušit a začít znovu. Tak jako s touhle kytičkou. Dlouho jsem se o ni nestarala, dlouho trpěla mou nevšímavostí... až jsem se nad ní konečně slitovala, když už bylo skoro pozdě. Chvilku bude vypadat takhle, ale jednou, když jí dám tu správnou péči, z ní bude nádherná rostlina.
Dnes, v úterý 19. března 2024 je ten den, kdy jsem se rozhodla začít s fotografickým deníkem. Každý den vyfotím fotografii něčeho v mém okolí, a napíšu k tomu krátký souhrn myšlenek, které se mi ve chvíli focení proháněly hlavou. Tentokrát sem přidám jen fotku své knihovničky, která značí místo, odkud jsem se rozhodla začít – můj domov, mé zázemí, to, co je mi drahé a co mi přináší jistotu v mém životě.